Blog již neaktualizuji
Ano, nadpis mluví za vše. Blog v současné době neaktualizuji. Stránky připravuji na kompletní rekonstrukci, jenže to vyžaduje čas, kterého se mi tolik nedostává…
Ano, nadpis mluví za vše. Blog v současné době neaktualizuji. Stránky připravuji na kompletní rekonstrukci, jenže to vyžaduje čas, kterého se mi tolik nedostává…
Včera ráno prohrál svůj boj s rakovinou Robert Bakalář. Baki byl velkým fandou cyklistiky a skvělým komentátorem většiny cyklistických přenosů české verze Eurosportu. Také díky jeho práci je Kolo pro život největším seriálem závodů horských kol v ČR a také díky němu se v Praze jezdí mezinárodní závod Pražské schody…
Česká cyklistika přišla o velkou osobnost. Je mi smutno. Ještě před pár dny komentoval Tour de France. Bohužel, při Vueltě již jeho hlas ani jeho úchvatné vyprávění neuslyším
Duhová kulička je mezinárodní festival reklamy, který se koná ve dnech 30.5.-1.6.2011 při příležitosti 51. Zlín Film Festivalu. Letošní program byl rozdělen na odbornou konferenci, slavnostní vyhodnocení soutěže a odborný workshop. Já jsem se zúčastnil konference a slavnostního vyhlášení.
Konferenci hodnotím spíše pozitivně. Obsahově určitě na jedničku. Průběh byl rozdělen v pondělí odpoledne na část o médiích a o CSR. Mediální části se začínalo a osobně se mi líbila ze všech nejvíc. Prvním řečníkem byla Irena Ryšánková z České televize a mluvila o tom, co je to pravda, kde se v médiích ukrývá a také nám ukazovala, jak média dokáží svá sdělení manipulovat. Poté nastoupil na scénu Filip Rožánek z Českého rozhlasu a krok za krokem nám na kauze zmizelé Aničky J. ukázal, jak média dohnala podezřelého Otakara T. k sebevraždě. Tato přednáška se mi nejvíce líbila a doteď mi z ní trochu běhá mráz po zádech. Blok o médiích uzavřel Michal Kaderka z Bison&Rose přednáškou o mediální výchově. Mluvil o tom, co by mediální výchova měla obsahovat, jaký má význam a proč by měla být součástí obecného vzdělání třeba jako občanská výchova. Druhá část pondělního odpoledne byla laděna korporátně. Nejprve Bohdana Horáčková představila CSR projekty skupiny ČEZ. Petra Mašínová pak poutavě představila rebranding skupiny OKD.
Úterní dopoledne bylo ve znamení prezentace a projekce vítězných prací International Advertising Cup z letošního března v Istanbulu. Komentátorem akce byl Jure Apih (CEO festivalu reklamy Golden Drum). Před obědem představil Pawel Nizinsky (Goodbrands PL) svou vizi toho, jak současné CSR přechází ve “vytváření společné hodnoty firmy a zákazníka). Po obědě měla následovat panelová diskuze o tom, jak budou vypadat média v roce 2025. Tuto část považuji za nejhorší a nejnudnější. Obsazení odborníků bylo skvělé, provedení slabé. Jeden řečník po druhém prošel svou 15-30 minutovou prezentací a na samotnou diskuzi nebyl čas. Panelovky se účastnil Štěpán Kotrba (nezávislý analytik), Jiří Donát (A.T. Kearney), Milan Fridrich (Česká televize), Filip Rožánek (Český rozhlas), Pavel Brabec (AČRA), Miloš Čermák (internetový žurnalista). Sečteno a podtrženo obsah konference byl skvělý, organizace trochu vázla. Symbolický poplatek 100Kč byl pro mě jako pro studenta příjemný, chyběla mi však lepší informovanost o průběhu.
V úterý večer vyvrcholila Duhová kulička slavnostním předáváním cen. To mě zklamalo na plné čáře. Původně jsem očekával, že při vyhlašování bude předvedena všechna oceněná tvorba. Bohužel se na projektor promítaly pouze nejlépe umístěné práce. Navíc z asi 220 představených prací dosáhly na první místo jen dvě a často byla udělena pouze 3. místa. Také bych uvítal (i zpětně) zveřejnění shortlistu přihlášených prací – přece jen bych se rád dozvěděl, které práce jsou považovány za ty lepší. A na základě letošního ročníku bych se taky dozvěděl, které práce si nezaslouží první místo. Nakonec možná můžeme být rádi, že agentura Euro RSCG dostala jen dvě ceny. Absence zástupců agentur totiž na prestiži taky moc nepřidala. Osobně si myslím, že do příštího ročníku je co zlepšovat.
Na poslední chvíli jsem si takhle v pátek večer (já blbec) vzpomněl, že bych měl konečně zaplatit útratu za telefon. Sednu k počítači, načtu si web Vodafone a tam hláška, že probíhá údržba Samoobsluhy. Nevadí, nebudu platit kartou, pošlu převod přes účet. Jenže k tomu potřebuji znát fakturační údaje. Škoda, papírové faktury mi nechodí, přestože jsem si o ně zažádal. Naštěstí (prý dočasně) nefunkční Samoobsluha mi nabízí extra zobrazení posledního vyúčtování. Kliknu teda na odkaz, zadám své telefonní číslo, zadám své heslo, enter. Prohlížeč se načte s originální hláškou, že jsem zadal špatné telefonní číslo nebo heslo. Tak jsem hňup? Radši jsem to zkusil třikrát… Pokaždé mi to vyplivne, že špatně. Zbývá poslední možnost, kterou mi Vodafone nabízí – zavolat na Vodafone Linku. Vytočím *077, ozve se hláška, že Samoobsluha nefunguje a že budu spojen s operátorem. Ve sluchátku se střídá ohraná melodie s ještě ohranější hláškou. Telefon pokládám na stůl a nechám ho vyhrávat. Po 17 minutách jsem se dovolal a slečna mi teda sdělila, že nefunguje Samoobsluha a že mi bohužel nemůže pomoct. Ráno moudřejší večera – dám jim noc na opravu, ale zítra mám termín splatnosti a tu platbu potřebuju odeslat…
Smartphone je mobil, který toho umí trochu víc než jen psát smsky a telefonovat. Je ovládán operačním systémem (nejčastěji Android nebo iOS), je připojen k internetu, často v sobě skrývá GPS modul a všechny tyto přednosti využívají tisíce aplikací k nejrůznějším činnostem. Se smartphonem se dá užít spousta legrace a toho si jsou vědomi také marketéři. Zde je ukázka dvou současných kampaní, které propagují svůj produkt pomocí aplikace, kterou si uživatelé sami stahují do svých telefonů.
Lynx Stream
Lynx Stream je název kampaně na stejnojmennou pánskou kosmetiku (u nás známá pod brandem AXE). Už dříve kampaně Lynx cílily na muže kolem 20let (viz jejich reklama Lynx Jet). Letos v květnu se rozběhl ve Velké Británii projekt Lynx Stream, který opět mužům kolem dvacítky pomáhá zdokumentovat a zaznamenat ten nejúžasnější večírek. “Jak to totiž bývá, ty nejlepší párty si většinou nepamatujeme,” říká doprovodné video. Celý projekt se odehrává pomocí aplikace pro smartphony Lynx Stream. Tato aplikace jednoduše zaznamenává důležité momenty každé párty od pozvánek až po fotografie znavených kluků a na konci vytvoří ucelený přehled o průběhu té nejúžasnější párty. Díky propojení se sociálními sítěmi hned všechno vidí v reálném čase desítky až stovky přátel. A všude kolem toho se točí logo Lynx. Aplikace je dostupná jen pro UK a zatím jsem se ji mimo Android market nepokoušel stáhnout. Koukněte na doprovodné video Lynx Stream:
Budweiser Ice Cold Index
Není tomu jen v ČR: léto je pro prodejce piva hlavní sezónou, kdy je potřeba prodat co nejvíc půllitrů a v našem případě pint. Irská kampaň Budweiser Ice Cold Index se rozběhla v dubnu a potrvá celé léto. Princip je jednoduchý. V participujících hospodách, které točí právě Budweiser, dostane host podle venkovní teploty slevu na první pintu. Pokud je venku 16 nebo 17 stupňů, dostane zákazník 1EUR slevu. Pokud je venku 18 nebo 19 stupňů, dostane zákazník slevu 2EUR. A to nejdůležitější – když teplota přesáhne dvacítku, máte první pintu zdarma. Pro účast v soutěži je ale nutné stáhnout si “Budweiser Ice Cold Index App”. Tato aplikace podle výběru lokace určí venkovní teplotu a nejbližší bar. Stačí dojít do baru a do mobilu naťukat kód hospody. Obratem má každý uživatel 2minuty na to, aby si objednal svou pintu zdarma. Jednoduchá podpora prodeje. Uživatelé aplikace se tak dozví o nových hospodách a půjdou si na Budweiser na úkor jiných značek piva, na což jistě naráží také pán v následující reklamě: “Ať jste kdekoliv, třeba v Kilkenny*.”
Nezbývá než čekat, až se tento trend dostane také k nám. Především pánové jsou velké hračičky přes nové technologie a určitě bychom se rádi zapojili do podobných akcí.
* Poznámka pro pivní neznalce: Kilkenny je irské město a také zároveň značka piva.
McDonald´s spustil novou nabídku a upravil prodej pro svá výhodná menu. Tyto novinky určitě povedou ke zvýšení tržeb. Otázkou zůstává, zda povedou i k růstu zákazníků. Menu se teď jmenují McMenu a zahrnují sendvič (kromě wrapů a BigTasty), velké hranolky a velký nápoj. Pokud chcete původní velikost, na kterou jste byli zvyklí, musíte si požádat o Malé McMenu. Psychologie tu určitě hraje své, protože mezi námi, který chlap řekne slečně za pokladnou “Malé McMenu, prosím”. Při prodeji nemusí být navíc nabízena varianta “zvětšení za příplatek” a McDonald´s může všem účtovat velká menu. Nová nabídka samozřejmě s sebou přináší také nepatrné zdražení. Veškerá McMenu jsou v nabídce za 119Kč a malá za 109Kč. To znamená srovnání cen všech sendvičů, přestože jednotlivě se jejich ceny liší až o 10Kč. Oblíbenou fajnovku za dvacku, Chickenburger, si nově koupíte za 30Kč a o pár korun poskočila cena točené zmrzliny.
Největším paradoxem je zdražení zahradního salátu o 100%. Z původních 20Kč je teď k dostání za 40Kč a vyměnit jej s hranolkami jde pouze ve velkém menu – tedy standardním McMenu. V době, kdy je McDonald´s kritizován za nezdravé jídlo, je to přinejmenším odvážný krok. Zvětšení výhodného menu jistě i svou měrou podpoří tloustnutí Čechů.
Na bezedný nápoj, na který jsme zvyklí třeba z KFC nebo Subway, si stále musíme počkat.
Pod stejným heslem spustil u nás Wilkinson kampaň na nový výrobek. Ženy se cítí zneužité a zesměšněné. Videu na YouTube strmě roste sledovanost. Měřítkem úspěšnosti v reklamě není umělecký dojem ze spotu, ale jsou to peníze, které firmě vydělá. O co vlastně jde?
Módní trendy říkají ženám i mužům, že je dobré holit všechno a všude. Nabídka na trhu však umožňuje oholit si pouze tvář (ideálně muži) a nebo nohy (ideálně ženy). K holení ostatních partií však ne každý strojek může být úplně ideální. Firma Wilkinson přišla s novým produktem pro ženy. Holicí strojek zvládne z jedné strany oholit nežádoucí chloupky a z druhé strany je speciální hlavice dokáže zastřihnout na požadovanou délku. Ideální použití pro intimní partie. Jenže jak tuto přednost komunikovat mladým zákaznicím? Jak představit novinku na trhu, která dělá věci, o kterých se nemluví?
Osobně bych chtěl vidět zadání, jaké dostala agentura JWT, když začala vytvářet kampaň pro tento výrobek. Autoři chytře vsadili na virál, který se dle mého názoru nejlépe hodí pro představení tohoto výrobku. Nakonec vzniklo video, které je dokonce obrandované – čili reklama na první pohled a přesto se šíří, sdílí a posílá. Video je určeno pouze pro vysílání na internetu, o čemž svědčí už jeho délka, která převyšuje standardní délku TV spotů. Sledovanost videa na YouTube roste: 3.5. cca 15tis shlédnutí, 4.5. cca 45tis shlédnutí a dnes 5.5. zatím 71tis shlédnutí. Ženy píší nenávistné komentáře na přidružené microsite www.rostimusipryc.cz. A slovy marketéra se více jak 70 tisíc lidí dobrovolně a zadarmo podívalo na reklamu a teď ví, že Wilkinson prodává nový holicí strojek, se kterým se dají dělat nejrůznější věci. Některé ženy se cítí zesměšněné, ale už zítra v drogerii budou moc dobře vědět, co umí nový Wilkinson. Nebo umí někdo lépe vzkázat spotřebitelům, že holicí strojek dokáže zastřihávat chloupky v určitých partiích?
Zde je česká verze
Tady původní určená pro Velkou Británii
A jedna starší, taky trochu kontroverznější, reklama na pánské holicí strojky
Moc dobře si vzpomínám, jak jsme před rokem hledali s kamarádem kešku a já jsem se mu celou dobu jeho koníčku jako hňup smál. Před necelým týdnem jsem se ale díky shodě náhod rozhodl, že budu sbírat taky. Může za to můj nový telefon s Androidem a hlavně GPS modulem a článek v časopise Velo o geocachingu na kole.
Geocaching je činnost, při níž pomocí předem získaných GPS souřadnic lidé na celém světě hledají tzv. kešky. To jsou různě velké krabičky umístěné v přírodě nebo i ve městech, do kterých se nálezce zapíše a zase je schová pro další hledače. Je to takové dospělácké hledání pokladu za pomoci nejmodernějších přístrojů.
Já jsem si řekl, že když ten mobil má GPSku, tak to zkusím využít naplno. A taky že jo. Stáhl jsem si aplikaci určenou pro geocaching c:geo. Zaregistroval jsem se na geocaching.com a začal si prohlížet na Google Maps kešky ve svém okolí. Je jich u nás požehnaně a já si můžu při příštím výletu na kole obohatit trasu o nějakou odbočku ke kešce. Nebo až půjdu s Terkou někde ven, tak budeme hledat spolu. Posměváčkům jako jsem byl já, jen chci říct, že většina kešek je schována na něčím zajímavých a významných místech. Lovení kešek tedy není jen tupé sledování GPS přístroje, ale také objevování nových míst, pomníků, významných budov, přírodních úkazů nebo krásných výhledů do krajiny. Teď už vím, že kdejaký můj příští výlet začne nejdřív u počítače sbíráním informací o keškách v okolí
Dneska jsem si vyjel na kole a cestou našel dvě kešky
A kdo se chce posmívat dál, klidně může… ale pozor na chytré telefony!

Jak se říká “z bláta do louže” – přesně tak nějak probíhal můj opětovný přechod k Vodafone, abych si mohl užívat výhod jejich nového studentského tarifu. Tady je pokračování mojí story “V zajetí Vodafonu“.
Chtěl jsem si u Vodafone změnit tarif. Z důvodu inovace jejich interního systému jsem však měl na výběr a) neměnit tarif, protože to současný systém neumožňuje a nebo b) odejít od operátora a opětovně se k němu vrátit jako nový zákazník s nově objednaným tarifem. Pustil jsem se do té krkolomnější varianty a začal přenosový maraton, který trval měsíc (když tam započítám i dobu, co jsem se snažil přesvědčit Vodafone, ať mi tarif jednoduše změní).
Přechod od Vodafone k T-Mobile trval 14 dní. Hned první den u T-Mobile jsem si zažádal o opětovný přenos čísla k Vodafone, což zabralo 7 dní. Za týden na předplacené kartě T-Mobile jsem utratil 300Kč, což jsem při své spotřebě kupodivu za celý týden provolal. Je tedy vidět, že jsou čeští operátoři skutečně výkonnými lichváři. Novou SIM kartu jsem dostal poštou do druhého dne, což je v tomto příběhu jediný palec nahoru pro Vodafone.
Přenos čísla mi byl naplánován na noc z 9. na 10. března. Jelikož jsem 10. března letěl do Anglie, vytušil jsem možné problémy s roamingem u nového čísla respektive zákazníka. Prozřetelně jsem se ještě zašel informovat před odjezdem do prodejny Vodafone, jestli mi bude fungovat roaming hned po přenosu. Slečna mě ujistila, že ano, čímž potvrdila mou domněnku, že Vodafone zaměstnává na prodejnách kretény. Asi po třetí se mi totiž stalo, že mi v prodejně něco slíbili, ale služby jsem nakonec čerpal trochu jiné. Ve čtvrtek 10. března ráno jsem si ještě doma strčil do telefonu novou SIMku a vyzkoušel, jestli umí volat a posílat zprávy. Všechno fungovalo. Ale jen do té doby, než jsem přejel české hranice a ocitl se na Slovensku. Mobil mi nabízel pouze služby operátora Tísňová volání. Z kámošova telefonu jsem zavolal mamce, ať se staví ve Vodafone a ať mi zprovozní roaming. Na prodejně jí řekli, že moje číslo není u nich dosud aktivní a kdesi cosi. Prý že roaming tedy zprovozní. Ano, ten roaming, který jsem již měl mít aktivní. Nakonec mi telefon v zahraničí opravdu začal fungovat. Mělo to ale háček, že to bylo přibližně 7 hodin před odjezdem zpátky domů. Prostě začátek u nového operátora ve velkém stylu.
Asi to vypadá, že pořád na mobilní operátory nadávám. Ano, je to pravda, protože jsem asi jeden z mála, který se v jejich nabídce dokáže zorientovat. Mým jediným přáním je mít v Česku nabídku tarifů a telefonů srovnatelnou třeba s Velkou Británií. To je ale bohužel jen běh na dlouhou trať. Snad se mi poštěstí a já nebudu muset řešit žádné podobné blbosti… Dávám tomu tak měsíc

Někdy v lednu jsem dostal nápad jet se podívat na All England Badminton Championships. To je pro badmintonisty něco jako Wimbledon v tenise. Abych nebyl sám, nabídl jsem tento výlet i ostatním z našeho badmintonového klubu. Nakonec se ke mě připojil jen Jirka Perutka. Sranda byla, ale kdyby nás bylo víc, bylo by to ještě lepší… Automaticky jsem se nominoval do role organizátora, takže jsem zařizoval a objednával všechny potřebné letenky, jízdenky, vstupenky a ubytování…
