Jan Pavelka

na co je tweet krátký

Proti všem aneb Ve jménu koblihy

Mohlo by se zdát, že Andrej Babiš zažívá poněkud teplejší leden a únor, než kolik ukazuje teploměr, ale to pouze pokud byste žili v normální zemi. My ale žijeme v České republice, kde je možné úplně všechno, a tak to spíše vypadá, že chudáku Andrejkovi zase někdo neprávem křivdí, protože on přeci tak dobře zvládá státní rozpočet a EET v prosinci přinesla o 100 % více tržeb, než v roce 2015. Když je však usvědčen ze lži nebo požádán o vysvětlení nesrovnalostí, začne pouze kopat proti všem, kteří nedrží basu s ním. Soudnému člověku se pak těžko věří, že to nedělá pouze a jen ve jménu koblihy. Zde je výčet falešností, které Andreji Babišovi prochází, a co hůř, 30% elektorát mu to baští i s ovocnou směsí v koblize namísto marmelády.  Continue reading

Doporučte článek:Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestShare on LinkedInEmail this to someone

Granada a Málaga – ještě jednou do Španělska

Když jsem si v listopadu kupoval letenky na Kanáry, tak nějak zdravě jsem se naštval a pod heslem „peníze budou, my nebudeme“ jsem si koupil i letenky do španělské Málagy. Destinaci na Slunečném pobřeží (Costa del Sol) jsem zvolil záměrně. V hodinu a půl autobusem vzdálené Granadě totiž žije a studuje kamarád Javi, který strávil vloni rok na Erasmu v Olomouci a s námi v klubu hrál badminton. Proto jsem využil jeho pohostinnosti a do rozpálené Andalusie jsem se vydal v únoru. Dovolte mi, abych dál klasicky rozepsal zážitky z cesty den po dni.

Continue reading

Doporučte článek:Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestShare on LinkedInEmail this to someone

Proč (ne)bydlet v Přerově

Když jsem se ve vlastivědě a v zeměpise učil o Přerovu, bylo to tehdy město s 50 tisíci obyvatel. Od té doby se z okresního města stalo město statutární s podřadným významem. Od vlastivědy a zeměpisu uplynulo dobrých 15 let a dnes nás tu žije nějakých 43 tisíc. Vedle přirozeného přírůstku/úbytku má velký podíl na tomto čísle také stěhování obyvatel pryč z tohoto města (i regionu). Důvody jsou zcela jasné – ekonomické. Patrný je odliv hlavně mezi mladými lidmi. V Přerově na Vás štěstí a práce nečeká. Kdo za něco stojí, tak se odstěhoval. Původně jsem chtěl článěk ladit pozitivně, ale negativa jsou mnohem silnější.

Continue reading

Doporučte článek:Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestShare on LinkedInEmail this to someone

Babiš si vzpomněl, že vydělal o miliardu víc. Média mlčí.

Krásným příkladem toho, jak může bohatý a mocný člověk potichu začít ovládat celou zemi, je ministr financí Andrej Babiš. Pravděpodobně málo lidí zaznamenalo situaci, která by politikům v běžné zemi lámala vaz. Andrej Babiš před novináři opakovaně zveřejnil své příjmy z podnikání, které byly o 100 milionů nižší, než za kolik nakoupil téměř jeden a půl miliardy korunových dluhopisů své firmy Agrofert. O pár týdnů později si ovšem „vzpomněl“, že vydělal o miliardu víc. Většina médií o kauze mlčí. Lze tomu vůbec říkat kauza, když máme vcelku pádné argumenty, ale nikdo se jimi nezajímá? Zde je v několika bodech shrnuto, o co vlastně jde. Názor, kdo tady lže, si udělejte sami.

Continue reading

Doporučte článek:Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestShare on LinkedInEmail this to someone

EET – další špeky od Andreje

Méně než dva měsíce zbývá do startu další etapy elektronické evidence tržeb. Po hospodách a hotelích přijde od 1. března 2017 na řadu velkoobchod a maloobchod. Pokud vymezení pojmů hospoda/restaurace a hotel bylo relativně snadné, především u maloobchodů vznikne od března pěkný chaos. A upřímně jsem rád, že někdo řekl Ministrovi financí o tom, že součástí EET je i udavačský web, který byl obratem na rozkaz Ministra zastaven. Uveďme si tedy na pravou míru další nejasnosti, které kolem EET panují.

Continue reading

Doporučte článek:Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestShare on LinkedInEmail this to someone

Nahřátí kostí na Tenerife

V listopadu jsem se rozhodl utratit pár těžce naspořených peněz za nějaký letecký výlet. Do očí mě trkly relativně levné letenky na Kanárské ostrovy. Po chvilce googlení a zjišťování základních informací o Kanárech jsem jako destinaci zvolil největší z ostrovů – Tenerife. Cestovní horečka se projevila již měsíc před odletem, kdy jsem se snažil získat rady a tipy na cestu, kde se ubytovat, jaké půjčit auto, co vlastně vidět. Plán byl neurčitý, ale představu jsem měl. A tak už zbývalo jen vyrazit… (Praktické tipy na cestu najdete v druhé půlce článku)

Continue reading

Doporučte článek:Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestShare on LinkedInEmail this to someone

Přerov soutěží o titul Nejzabitější město roku

Bydlet v Přerově není zcela jistě žádné terno, ale vzhledem k tomu, že existuje třeba Karviná nebo Ústí a Most, tak je to pořád lepší než dostat drátem do oka. Pokud se na město podíváme z té hezčí stránky (třeba na hradby od Bečvy), tak to zase tak špatné není. Na Magistrátu dávno rezignovali na jakoukoliv podporu rozvoje pracovních míst, a tak Přerováci musí ve velké míře za prací cestovat a díky tomu můžou i srovnávat okolní města. A teď v období adventu je velice jednoduché vysledovat, které město jak žije.

Continue reading

Doporučte článek:Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestShare on LinkedInEmail this to someone

Několik diskuzních bullshitů k EET

Bohužel, i přes odpor řady svobodně smýšlejících podnikatelů a živnostníků vstoupil 1. prosince v platnost Zákon č. 112/2016 Sb. „O evidenci tržeb“. V prvních dnech platnosti zákona byla mediálně věnovaná velká pozornost celému systému a jak to vůbec celé funguje. Vyšla spousta článků a pod nimi se vyrojila diskuze, ze které se dalo jednoduše odhadnout, že lidé podporující EET o podnikání vlastně vůbec nic neví. Elektronická evidence tržeb může být za určitých podmínek v pořádku, ovšem ne v současném pojetí zákona. Zde je několik omylů a polopravd, které občané trousí na adresu tohoto chorvatského experimentu.

Continue reading

Doporučte článek:Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestShare on LinkedInEmail this to someone

Můj první jablečný hejt

Stalo se módou po každém Apple eventu říkat, že Apple po smrti Steva Jobse už není co býval. Já jsem se tuhle hlášku nikdy neodvážil použít a stále ji nepoužiju. Kdo více rozumí Apple ekosystému, provázanosti hardware, software a služeb, tak moc dobře ví, že je Apple stále průkopníkem v řadě oblastí. Dnes si ale z pozice iOvce dovolím napsat pár řádků o tom, co Apple nevychytal.

iPhone 7 nebo jen iPhone 6S 2.0?

V září jsme se dočkali nové generace telefonů iPhone, které po designové stránce zůstaly stejné jako modely 6 a 6S. Pouze došlo k malému posunutí objektivu foťáku, aby obaly z šestek přestaly být kompatibilní a Apple tak mohl prodávat příslušenství. Absenci audio jacku nekomentuji, protože mě to zatím nijak neomezilo. „Vnitřnosti“ iPhonu 7 se dočkaly významné změny z pohledu výkonu a foťák má úžasnou světelnost 1,8 a optickou stabilizaci.

Významnou změnou byla deklarace, že je iPhone odolný proti postříkání a vodě dle standardu IP67. Ve zkratce to znamená, že je iPhone odolný proti vlnobitý a ponoření do vody na maximálně 30 minut v hloubce 1 metr. Tato odolnost prakticky dokáže pokrýt většinu dřívějších fatálních poškození telefonu při styku s vodou (pád telefonu do dřezu, do vany,…). Asi nikoho nenapadne s iPhonem plavat a potápět se. Nicméně i přes tuto odolnost je poškození vodou vyjmuto ze záručních podmínek telefonu. Tak je iPhone odolný proti vodě nebo ne, když se za to Apple bojí postavit?

Dále jsem však u svého iPhonu 7 neobjevil nic převratného, co by mě nutilo opět prodat dřívější 6S. Wow efekt se nedostavil. Naopak jsem byl dost rozčarován z dříve 100% kompatibility HW a iOS. Vůbec poprvé se mi stalo, že jsem nebyl schopný bezproblémově aktivovat nový telefon a nahrát do něj zálohu dřívějšího telefonu. Uživatelský zážitek tak dle mého dostal hodně na prdel. Jednoduše se mi u dvou různých iPhonů 7 seklo aktivování telefonu, které ztroskotalo na aktualizaci verze iOS. Místo klasického postupu „aktivování – obnovení zálohy“ jsem musel telefon nejprve aktivovat, zaktualizovat iOS, telefon obnovit do původního nastavení a teprve potom jej opět aktivovat a obnovit ze zálohy. Věřím, že běžný uživatel by si s tím nevěděl rady.

Asi měsíc jsem měl navíc na svém telefonu softwarovou chybu fotoaparátu. Při otevření foťáku nebo aplikace využívající foťák se mi čas od času foťák „zrestartoval“ a aplikace spadla. Blbé, když chcete chytnout momentku. Vím, že jsou to maličkosti, ale tohle není Android za pár tisíc. TOP model musí fungovat na 100% a obzvlášť v situaci, kdy se jedná o nejlepší telefon na trhu.

macbookpro

MacBook Pro a doba redukcová

Dva měsíce po uvedení iPhonů přišel pro mě další jablečný šok. Představení nových MacBooků Pro jsem očekával s velkou zvědavostí. Těšil jsem se na výjimečný pracovní stroj s bezkonkurenčním provedením. Místo toho přišel naboostovaný brácha malého MacBooku, který si ovšem přídomek „Pro“ nezaslouží. U pracovního stroje pro profesionály, kde se očekává například práce s grafikou a videem nebo připojování externích monitorů, nechápu snahu o co nejtenčí tělo na úkor všeho ostatního. Nový MacBook Pro přišel o všechny použitelné porty a zbyly mu pouze dva (respektive čtyři) USB-C porty, které jinak než s redukcí nevyužijete. MacBook Pro se tak stal pro použití ve firmách ještě větším oříškem. Nevěřím totiž, že profi uživateli nebude chybět například HDMI port, čtečka paměťových karet nebo klasické USB. A komu by se chtělo s sebou tahat milion redukcí?

Největším krokem mimo považuji odpálení geniálního napájecího MagSafe kabelu. Zatímco u starších modelů se Vám nestane, že MacBook shodíte ze stolu nechtěným zatáhnutím za napájecí kabel, u nejnovějších MacBooků můžete brzy zaplakat. Napájení totiž probíhá přes USB-C, jehož kabel drží v počítači mnohem pevněji než jeho magnetický předchůdce. Naštěstí se na internetu objevily nejrůznější redukce, které neelegantním způsobem vrací MagSafe opět do hry.

Pozitivně vidím jen proužek TouchBar u dražších modelů. Jedná se o dotykovou náhradu horní řady kláves. TouchBar zde podle aktuálně používané aplikace mění nabídku tlačítek a vývojářům dává možnost naprogramovat do něj nové funkce. Zároveň je zde TouchID pro maximální zabezpečení přístupu.

Výše zmíněné změny můžeme stále považovat za maličkosti, dokud si vše nedáme do kontextu čísel. Apple totiž nové MacBooky Pro uvedl s opravdu luxusní cenou, která začíná na 45 tisících. Modely s TouchBar jsou pak ještě o 10 tisíc dražší, což se mi za dotykový proužek zdá jako chucpe. U základních modelů se bavíme o ne moc přesvědčivých konfiguracích s Intel Core i5, 8 GB paměť a 256 GB SSD. PC s podobnými parametry (například Lenovo Yoga) můžeme pořídit minimálně o 15 tisíc levněji.

A já se ptám – je MacBook Pro opravdu natolik výjimečný, aby byl tak předražený? Z mého pohledu je to hodně vysoká cena, díky které můžeme pracovat na macOS a nemusíme se trápit s Windows. Na druhou stranu jsem rád, že mi můj MacBook Pro z roku 2011 stále perfektně funguje. Mám na něm nejnovější software, ale je pravda, že jsem si jeho vnitřnosti už dvakrát upgradoval (což u dnešních MacBooků nejde). Nicméně jeho pořizovací cena byla tehdy o 20 tisíc nižší…

 

Doporučte článek:Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestShare on LinkedInEmail this to someone

Pomoc! Můj Mac stále větrá!

Ačkoliv je Mac ve většině případů skvěle odladěný počítač, sem tam dokáže své uživatele trochu poškádlit. Dnes bude řeč o „řadiči pro správu systému“ – zkráceně SMC. Tento řadič má u počítačů s procesorem Intel za úkol řídit procesy spojené s energií – zjednodušeně řečeno se stará o optimální zapínání/usínání/hibernaci, nabíjení baterie, optimální větrání a udržování správné provozní teploty, podsvícení kláves či displeje atd. SMC si pamatuje dlouhodobé nastavení systému (neaktualizuje ho při každém zapnutí, jelikož se jedná o hodnoty počítače, které se dlouhodobě nemění). Proto může ve výjimečných případech docházet k situacím, kdy SMC nepracuje správně a vyžaduje reset – tedy příkaz, aby si počítač zjistil nové optimální nastavení. Continue reading

Doporučte článek:Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestShare on LinkedInEmail this to someone
« Older posts

© 2017 Jan Pavelka

Theme by Anders NorenUp ↑