Méně než dva měsíce zbývá do startu další etapy elektronické evidence tržeb. Po hospodách a hotelích přijde od 1. března 2017 na řadu velkoobchod a maloobchod. Pokud vymezení pojmů hospoda/restaurace a hotel bylo relativně snadné, především u maloobchodů vznikne od března pěkný chaos. A upřímně jsem rád, že někdo řekl Ministrovi financí o tom, že součástí EET je i udavačský web, který byl obratem na rozkaz Ministra zastaven. Uveďme si tedy na pravou míru další nejasnosti, které kolem EET panují.

Maloobchod – vydá Vám účtenku opravdu každý?

Evidovanými tržbami jsou od 1. dne čtvrtého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti zákona všechny tržby uvedené v klasifikaci NACE pod kódy 45.1, 45.3, 45.4, pokud jde o obchod, 46 a 47.

Podle klasifikace NACE se opravdu jedná prakticky o veškerý velkoobchod a maloobchod včetně prodeje ve stáncích a na trzích. Podle výkladu zákona byste tedy měli dostat účtenku prakticky v každém obchodě. Jenže… svět není černobílý a podnikání už vůbec ne. Existuje tedy celá řada případů, ve kterých je maloobchod pouze doplňkem k jiné činnosti, kterou můžeme označit za hlavní. Zde je několik příkladů:

  • Kadeřnictví, kde Vám kadeřnice prodá například lak na vlasy
  • Sportoviště, posilovna, kde primárně platíte za službu (sportování, trenér), ale obvykle si zde můžete koupit nějaké sportovní vybavení nebo občerstvení
  • Opravna obuvi, kde si koupíte například tkaničky do bot (a desítky dalších podobných služeb)

Z příkladů je patrné, že maloobchodní činnost zde není hlavním zdrojem příjmů, ovšem maloobchodní prodej je zde něco, co dělá nabídku kompletní. Jak by se Vám líbilo, kdyby Vám kadeřnice nemohla prodat lak na vlasy, který Vám doporučila? Nebo kdybyste si ve fitku nemohli koupit proteinovou tyčinku? Výše zmíněné činnosti spadají až do pozdější vlny EET.  Zákon, bohužel, tyto situace nezná.

Generální finanční ředitelství však dne 31.8.2016 vydalo Metodický pokyn k aplikaci zákona o evidenci tržeb, kde se na tyto situace pamatuje. Zavádí se zde pojem „hlavní činnosti“ a „činnosti malého rozsahu (minoritní činnosti)“. Pokud činnost malého rozsahu podléhá EET dříve, než hlavní činnost poplatníka, nebude finanční správa vyžadovat evidování tržeb dříve, než vznikne povinnost evidovat tržby z hlavní činnosti. Činností malého rozsahu se potom rozumí příjmy nepřevyšující 49% tržeb a zároveň netvoří více jak 175 000 Kč za zdaňovací období. Pokud je minoritních činností více, tržby z nich se sčítají.

Na jednu stranu je hezké, že GFŘ myslí na nedokonolatost zákona o evidenci tržeb. Na druhou stranu je však potřeba pamatovat na to, že žádný metodický pokyn nemůže být více než zákon. Tento metodický pokyn tedy jen říká úředníkům, jak by měli postupovat při kontrolách. V případě soudního sporu je závazné znění zákona, které žádné „činnosti malého rozashu“ nezná. Pokud jste podnikatel, kterého se výše zmíněné týká, můžete si za 1000 Kč nechat u GFŘ vypracovat posouzení, které rozhodne, zda do EET spadáte již od 1. března nebo později. Toto posouzení je pak v případě kontrol pro GFŘ závazné a Vy můžete mít klidné spaní.

Bohužel, informační masáž ze strany médií holdingu Agrofert je natolik silná, že občané budou pravděpodobně vyžadovat od 1.3.2017 účtenky úplně na všechno. Podnikatelé vykonávající maloobchod jako minoritní činnost (doplněk své hlavní činnosti) tak budou asi často označováni za zloděje. Je tedy jen a jen dobře, že byl udavačský web k EET zastaven.

EET i pro eshopy!

Druhou jobovkou je to, že EET bude platit i pro eshopy, které přijímají platby předem kartou online. V případě eshopů tedy obvykle nastávají tyto situace:

  • Platba převodem na účet – nepodléhá EET
  • Platba v hotovosti na dobírku u dopravce – nepodléhá EET
  • Platba předem kartou online – podléhá EET
  • Platba kartou nebo v hotovosti při osobním odběru – podléhá EET

Pokud bylo smyslem EET podchytit hotovostní toky, tak u eshopů je situace mnohem komplikovanější. Právě platba kartou online byla tím sporným bodem (platby kartou na prodejně také podléhají EET, což se může zdát ve vztahu k účelu zákona jako nesmysl). Jenže technické řešení u online plateb je o něco složitější než na fyzickém terminálu. Více si o tom můžete přečíst v článku na živě.cz. V krátkosti – většina online plateb se realizuje pomocí platebních brán bank, kdy peníze jdou nejprve do banky, která transakci schválí a peníze připíše prodejci na jeho konto platební brány. Prodejci jdou peníze na jeho účet až ve smluveném intervalu a samozřejmě bezhotovostně. Problémem je faktická nemožnost dodržení časového intervalu pro ověření transakce dle zákona. Jak jsem měl možnost nahlédnout do platební brány ČSOB, tak ta je na implementaci EET připravena, což ovšem neznamená, že nasazení nebude eshopy nic stát a že to technické řešení konkrétního eshopu zvládne. Samotný smysl EET se potom u eshopů úplně vytrácí, protože zde (kromě platby při osobním odběru) nedochází k hotovostním transakcím a vše lze vidět ve výpisech z účtu.

O výňatku online plateb ze zákona se hlasovalo v pátek 13.1.2017 v Poslanecké sněmovně a ačkoliv jej navrhoval sám Ministr financí, vládní koalice nedokázala tuto změnu prosadit. K zamyšlení dle mého stojí, jak moc je kompetentní Ministr financí, který jako tvůrce zákona opomene natolik významný způsob prodeje, jakým jsou eshopy. Také je potřeba dívat se na celou věc očima podnikatele, který do 13.1.2017 na 100% nevěděl, zda bude muset od 1.3.2017 ve svém eshopu evidovat tržby. A věřte, že 5 týdnů na implementaci může být sakra málo. Nicméně uznávám, že nepředvídatelnost podnikatelského prostředí v ČR je asi to poslední, co běžného voliče trápí a většině lidí jsou tyto vyšší hodnoty úplně buřt, pardon, úplně kobliha.

Aktualizace, 16.1.2017:

Přečtěte si online rozhovor na ihned.cz s šéfem APEK Janem Vetyškou ohledně EET v eshopech.

Doporučte článek:Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestShare on LinkedInEmail this to someone