Když jsem se ve vlastivědě a v zeměpise učil o Přerovu, bylo to tehdy město s 50 tisíci obyvatel. Od té doby se z okresního města stalo město statutární s podřadným významem. Od vlastivědy a zeměpisu uplynulo dobrých 15 let a dnes nás tu žije nějakých 43 tisíc. Vedle přirozeného přírůstku/úbytku má velký podíl na tomto čísle také stěhování obyvatel pryč z tohoto města (i regionu). Důvody jsou zcela jasné – ekonomické. Patrný je odliv hlavně mezi mladými lidmi. V Přerově na Vás štěstí a práce nečeká. Kdo za něco stojí, tak se odstěhoval. Původně jsem chtěl článěk ladit pozitivně, ale negativa jsou mnohem silnější.

Vždycky jsem byl takový naivní přerovský patriot. Byl jsem ochotný ukázat každému, kdo zná z Přerova jen nádraží, že se mýlí, že je tu krásně. Jenže po letech z člověka optimismus tak nějak opadne. Obzvlášť, když je vidět, že se to nelepší a v dohledné době asi ani lepšit nebude. Dnes a denně se sám sebe ptám, proč a co mě v tomhle městě ještě drží. Malá část mého já mi říká, že se nemá utíkat bez boje. Ale žít v Přerově, to je tak trochu boj s větrnými mlýny.

Proč zůstat v Přerově?

Nakonec jsem našel dva důvody, přičemž i ty jsou relativní a diskutabilní, ale já je stále beru jako to poslední, co mě tu drží:

  • Zeleň a příroda – neustálé smogové situaci navzdory je Přerov hodně zelené město s významným vodním prvkem (řekou Bečvou), rozlehlým parkem a rekreační zónou kousek od centra (ačkoliv i tu Lagunu nám naši radní prodali jakýmsi kolotočářům s vodním lyžováním). Pro mě je to nejsilnější argument, protože jsem zvyklý běhat v přírodě a když sednu na kolo, tak jsem do 5 minut mimo provoz a za 30 minut autem jsem na chatě v Hostýnských vrších. Nemáme v okolí hory, ale do přírody to máme opravdu kousek.
  • Náklady na bydlení – jsou nízké, protože kde nikdo nechce bydlet, nemůžete čekat vysoké ceny. Nicméně i tak ceny nemovitostí v posledních letech stoupají především u lepších bytů. V Přerově totiž prakticky neexistuje výstavba nových bytů, a kdo chce něco lepšího, má problém. Především malých moderních bytů je v Přerově nedostatek, protože se zde nic nestaví. Nejsou zde až na pár výjimek developerské projekty.

Proč z Přerova honem pryč?

Většina neduhů města jde tak nějak ruku v ruce a u každého je to vždycky více či méně důležitý díl v mozaice rozhodování, jestli se přestěhovat za lepším:

  • Práce – tu není. Tedy, abych byl přesný, není tu pro lidi s VŠ vzděláním a pokud ano, naráží to na další bod. Jsou tu možná místa pro středoškoláky a potom místa ve fabrikách, kde na vzdělání nesejde. Samozřejmě se to liší obor od oboru, kdy strojírenství je na tom lépe, nicméně především v terciárním sektoru je to s prací špatné. Ve srovnání s blízkým Prostějovem je zastoupení zaměstnavatelů velice chudé a Přerov nemá dokonce ani svou průmyslovou zónu, kde by mohlo něco vznikat.
  • Platy – jsou nízké. Opět se to samozřejmě liší obor od oboru, nicméně celkově jsou zde platy o mnoho nižší ve srovnání s Prahou nebo okolními městy. Dalším neduhem bývá, a to sleduji z vlastní zkušenosti, že je pro firmu výhodnější zaměstnávat nezkušeného středoškoláka za méně peněz, než člověka s VŠ vzděláním a případnou zkušeností, protože to je na mzdách levnější. Platová situace ja takový začarovaný kruh, protože kde nejsou peníze, není za co utrácet a peníze se netočí. Nicméně v Přerově jsou firmy, které jsou na tom ekonomicky dobře, ale svým zaměstnancům nedají vydělat.
  • Kriminalita – je tu vysoká a není tu úplně bezpečně. V Přerově je tradičně silná komunita nepřizpůsobivých obyvatel a okolí nádraží je sociálně vyloučenou lokalitou. Městská policie je na toto krátká a například „velké“ Tesco je ovládáno jedním etnikem a z nádraží do města se nechodí nejkratší cestou, nýbrž tou nejbezpečnější. Pokud máte děti nebo jste dívka či žena, je oprávněné, že máte strach.
  • Kulturní vyžití – neexistuje. Ve srovnání s jinými městy se tu nic neděje. Mě osobně například zajímají rockové koncerty, které tu nikdo nepořádá. Kapely jezdí koncertovat po všech čertech, ale Přerov se na jejich turné neobjevuje. A tak je to i se vším ostatním. Kulturnímu programu Městského domu vévodí transvesti show a laciná představení pražských „béčkových“ divadelních souborů. Folklor tu nepěstujeme. Tradiční adventní program jsme se rozhodli silně omezit pod argumentem: „Vánoce nejsou o počtu vypitých punčů, ale o tom, abysme byli s rodinou.“
  • Obchody a občanská vybavenost – stále tu máme nemocnici a hasiče. Obchodů, restaurací a služeb ubývá. Centrum města se vylidňuje a v 17 hodin odpoledne zde bývá mrtvo. Obchody se z centra vytrácí a návštěvník tak naráží jen na výlohy k pronájmu. Říká se, že za to může nově otevřená nákupní pasáž Galerie Přerov, což není tak úplně pravda. Například Baťa zavřel nezávisle na ní, možná to byla jen poslední kapka. Samotná Galerie Přerov vypadá po šesté hodině jako po vymření. Dnes jsem tam odhadem napočítal víc zaměstnanců v obchodech než nakupujících. Restaurace jsou prázdné, neuživí se a nemají na to nabízet kvalitní jídla. To všechno samozřejmě vychází z výše zmíněné výše platů – nemáte peníze, nemáte co utrácet, obchod nemá z čeho žít, tak živoří nebo končí.
  • Vzdělání – na maloměsto solidní. Jsou tu dvě gymnázia, střední ekonomická, průmyslová, zemědělská a pedagogická škola a nějaké učňáky (omlouvám se, jestli jsem na někoho zapomněl). Také tu máme soukromou vysokou školu. Nicméně vliv studentů na dění ve městě je minimální a ve srovnání s obdobím před 10-15 lety se mi zdá, jakoby tu ani studentský život nebyl. Není se čemu divit. Snem většiny studentů je odmaturovat a vypadnout odsud.
  • Dopravní dostupnost – po železnici vlivem soukromých dopravců dobrá, po silnici je to utrpení. Dálnice tu existuje jen jako plán na papíře a ve formě slibů. Veškerá doprava se valí skrz město a místo smysluplného řešení se bude stavět čtyřproudý bulvár centrem, kde budou jezdit i těžké kamiony. Letiště s velkou přistávací dráhou je po odchodu armády nevyužívané a plánuje se jeho zrušení a přebudování v průmyslovou zónu. Doprava pro obyvatele města je tristní. Parkování je pro rezidenty na řadě míst prakticky nemožné a plány na rozšíření parkovacích stání neexistují. Vedení města dělá mrtvého brouka. Jich se auta netýkají, oni jezdí do práce na kolech (což ovšem není vždy možné a samospásné).
  • Občanská nálada – nelíbí se mi. Nevím, čím to je. Možná věkovou skladbou? Možná vzděláním a profesním uplatněním? Možná je to celorepublikové a Přerov se nevymyká, ale lidé na sebe nejsou slušní. Mám pocit, že zákazníci chodí do obchodů, hospod a jiných zařízení apriori naštvaní a s tím, že je chce někdo okrást. Vím, že z druhé strany to také nebývá úplně ideální. Na ulicích (především na rušnějších místech) se pak chováme jako že nám daný prostor patří a jsme bezohlední vůči ostatním kolem nás. V seriálu How I Met Your Mother si parta Newyorčanů dělala srandu ze své kanadské kamarádky, že v Kanadě když do člověka někdo neúmyslně vrazí, tak ten „napadený“ se tomu druhému ještě omluví. Nevím, v Kanadě jsem nebyl, ale jestli jsou vtípky o jejich slušnosti pravda, byl bych rád, kdyby se to povedlo přenést i k nám.

Rád bych zde ke konci napsal nějaké řešení a doporučení. Nic mě však nenapadá. Co se tu likviduje již řadu let, bude se dávat těžko zpátky. Navíc je Přerov v situaci, kdy jej předběhla celá řada okolních měst a práce se sem bude přivádět velice těžko. Stejně tak se tu budou těžko hledat šikovní lidé, protože ti jsou už dávno někde pryč.

A jak jste Vy spokojení s kvalitou a úrovní života v Přerově? Podělte se o své názory v diskuzi.

Aktualizace 1.2.: Byl jsem upozorněn na činnost folklorního spolku Haná Přerov, který pořádá během roku řadu zajímavých akcí – nejbližší bude Masopustní průvod 18.2.

 

Doporučte článek:Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestShare on LinkedInEmail this to someone